Stará vs nová
Rozhodně stojí za zváženou, jestli si pořizovat zbraň zbrusu novou, nebo raději napoprvé investovat do kousku již použitého. Podívejme se tedy na výhody a nevýhody obou možností:
Nová zbraň
+ jste její první majitelé
+ na zbraň máte plnou záruku
+ můžete si vybrat i úplnou novinku na trhu (za předpokladu, že je již k dostání)
+ ke zbrani dostanete základní příslušenství tak, jak se prodává (což většinou značí nějaký ten zásobník, přepravní kufřík apod.)
- ne každá prodejna vám umožní si zbraň před zakoupením vyzkoušet
- zaplatíte plnou cenu
- pokud jste si vybrali špatně a rozhodnete se zbraň "poslat do světa", tak už vám za ni samozřejmě nikdo plnou cenu nedá
Zbraň z druhé ruky
+ cena bude určitě nižší než za nový kus
+ možná k ní v ceně dostanete i nějaké příslušenství navíc (pouzdro, čištění, nějaké ty náboje) či nadstandardní výbavu (např. tritiová mířidla místo původních apod.)
+ není problém se s prodávajícím domluvit a zbraň si před koupí vyzkoušet (pokud se v nich zatím moc nevyznáte, není na škodu vzít s sebou někoho zkušenějšího, kdo se vám na ni podívá, jako při koupi ojetého auta ;-) )
+ pokud se časem rozhodnete zbraň prodat, nejspíš ani příliš neproděláte
- nevíte, kdo ji měl v rukách před vámi a jak se k ní choval
- nemáte žádnou záruku (pokud tedy zbraň ještě není v záruční lhůtě a od prodávajícího k ní nedostanete i příslušnou fakturu) a případnou závadu si budete muset nechat opravit na vlastní náklady
- moc nepočítejte s tím, že byste z druhé ruky sehnali nějakou horkou novinku
Jak prodejce v obchodě, tak i stávající majitel zbraně by vám měl být schopen předvést základní ovládání včetně základní rozborky pro čištění.
Na velikosti záleží
 |
| Porovnání velikostí zbraně plné velikosti (CZ 75 Shadow) s kompaktní (CZ 75 Compact) |
 |
| A zde subkompaktní Glock 42 a CZ 75 Compact |
 |
| Hlaveň o tolik menší není, i když každý centimetr samozřejmě dělá svoje |
 |
| Zato pažbička ano. Uživatel se středně velkou rukou už si na ni malíček neodloží. |
Mnohdy také záleží na velikosti vašich rukou. Zbraň, která jednomu střelci přijde příliš malá, může být pro jiného tak akorát. Některé novější zbraně se rovnou prodávají se systémem výměnných hřbetů, aby bylo možno velikost pažbičky uzpůsobit velikosti ruky střelce. Další důležitou roli hraje i sklon pažby vůči závěru. Opět záleží na osobních preferencích, někomu vyhovuje úhel téměř kolmý, jinému zase poměrně šikmé napojení.
 |
| Zásobníky: horní na 18 nábojů a pod ním zásobník do Compactu, který pojme 13 nábojů shodné ráže |
 |
| A zde zásobník pro Glock 42 s kapacitou 6 ran (9mm Br.) v porovnání se zásobníkem do CZ 75 Compact (9mm Lug) |
 |
| Porovnání šířky dvouřadého a jednořadého zásobníku |
 |
| Jednořadá zbraň (vpravo) má užší profil a bude snazší ji na těle ukrýt |
Spoušťový systém
Spoušťových systémů existuje vícero druhů, ale mnohé se liší jen v drobných detailech a ve jméně z důvodů licencí a patentů. V základu si lze druhy pistolových spoušťových systémů rozdělit na jednočinné (SA - single action), jedno- i dvoučinné (SA/DA - single action / double action), pouze dvoučinné (DAO - double action only), a potom různé více či méně předepnuté přímoběžné úderníkové systémy (jako jsou např. na pistolích značky Glock, S&W, Kahr a mnohých dalších). Při výběru zbraně je rozhodně žádoucí přihlédnout k jejímu systému a k vlastním zkušenostem.
SA
Jednočinná spoušť značí, že při jejím zmáčknutí se děje pouze jedna činnost - tedy dochází k uvolnění nataženého bicího mechanismu (obvykle kohoutu). Není-li kohout natažen, nestane se nic a k výstřelu nedojde. SA spoušť je charakteristická velmi krátkou dráhou a příjemně nízkým odporem. Typickým zástupcem zbraní s touto spouští jsou pistole 1911. Zbraně s SA spouští jsou nejčastěji nošeny buď bez náboje v komoře (takže k nabití komory a natažení bicího mechanismu dochází až po tasení přetažením závěru), nebo s nábojem v komoře a s napnutým bicím mechanismem zajištěným páčkou manuální pojistky (a u zbraní 1911 dále i dlaňovou pojistkou). Oba způsoby nošení provozované zkušeným uživatelem lze označit za bezpečné, začínajícím střelcům bych však doporučil spíše některý z ostatních spoušťových systémů.
SA/DA
 |
| SA/DA zbraň v SA režimu. Kohout (A) je natažen, manuální pojistka (B) je aktivována |
 |
| Zbraň v DA režimu. Kohout je spuštěn, manuální pojistka je odjištěna. Povšimněte si též rozdílné pozice spouště v obou režimech. |
DAO
Zbraně s DAO režimem jsou obvykle určeny pro osobní ochranu a střelbu na krátkou vzdálenost v kritické situaci. Spoušťový mechanismus u nich nejde ani částečně předepnout a po výstřelu se bicí prvek spouští až do polohy s nulovou energií. Dráha spouště je konstantní, dlouhá, s vyšším odporem. Tyto zbraně zkrátka předpokládají použití na vzdálenost maximálně řekněme 10 metrů, spíše výrazně méně. To neznamená, že by s nimi nebylo možno účinně zasahovat i na větší vzdálenosti, ale nebude to tak pohodlné, jako s jinými zbraněmi (DAO zbraně jsou navíc poměrně často i menších rozměrů, aby byly snadno skrytě nositelné a při každodenním nošení se příliš "nepronesly").
Částečně předepnutý přímoběžný úderník
Chování spouští u zbraní s tímto systémem je na první pohled podobné SA zbraním. Jejich spoušť má ale obvykle o něco delší chod (podobný spíše SA/DA zbraním s napnutým bicím ústrojím), jelikož jejím působením dochází k plnému natažení bicího mechanismu a k jeho následnému uvolnění a výstřelu. Výhodou tohoto systému je jeho poměrně vysoká bezpečnost (částečně předepnutý úderník nemá dost energie k odpálení náboje, i kdyby nějakým způsobem došlo k jeho uvolnění) a konstantní chování spouště (stále stejný odpor a délka chodu). Ochranou před náhodným spuštěním je obvykle přítomnost nějaké další mechanické pojistky (např. spoušťové v jazýčku spouště (Glock, S&W M&P) či dlaňové na hřbetu rukojeti (Springfield XDm).
Pojišťovací orgie
Ne, nebudeme se zabývat záležitostmi zdravotních ani jiných pojišťoven, nýbrž se trochu blíže podíváme na různé pojistky, kterými výrobci svůj tovar vybavují a mnohdy až dokonce přeplácávají.
Páčka manuální pojistky
Tato pojistka má jediné skutečné opodstatnění na zbraních s SA spouští, protože umožňuje jejich bezpečné nošení s nataženým bicím mechanismem (tzv. nataženo - zajištěno). Na ostatních zbraních nemá manuální pojistka valného důvodu k přítomnosti a někdy dokáže být až na škodu. (Již vícekrát jsem zažil střelce, kteří si během střelby nechtíc vyhodili manuální pojistku a pak jen zoufale mačkali mrtvou spoušť a zbraň ne a ne vystřelit. Při soutěži ho to stálo jen několik drahocenných vteřin (a lehce pošramocené ego), v obranné situaci by to mohla být i otázka pošramoceného zdraví...)
 |
| Blokace úderníku |
 |
| Kulisa spouště, která svým pohybem pozvedne blokaci úderníku a umožní tak přenos energie z bicího mechanismu na zápalku náboje |
Tento pojistný mechanismus zajišťuje úderník proti pohybu, pokud není zmáčknuta spoušť. Lidově se mu často říká "pádová pojistka". I kdyby zbraň dopadla přímo na spuštěný kohout (takže by se celá energie přenesla na úderník) či přímo na hlaveň (a úderník by tak mohl mít tendenci "vyletět kupředu" vlivem setrvačnosti), nemůže dojít k výstřelu, protože úderník se nehne z místa. Touto pojistkou je dnes vybavena valná většina moderních zbraní a dá se považovat za rozumný bezpečnostní standard. Nenajdete ji u zbraní starších, a také u mnohých sportovně laděných zbraní, jelikož odpor pružiny blokace přímo navyšuje odpor spouště, což je u těchto zbraní nežádoucí. Aby však bylo jasno - to, že zbraň nemá blokaci úderníku ještě neznamená, že při každém pádu bude střílet jako pominutá. U zbraně bez blokace úderníku při pádu může dojít k výstřelu, ale šance, že rána opravdu vyjde, je velice malá.
 |
| Zadní část úderníku/zápalníku, na kterou dopadá kohout |
Spoušťová a dlaňová pojistka
 |
| Spoušťová pojistka typická pro zbraně značky Glock |
Zásobníková pojistka
Když si v roce 1926 George Tansley podal žádost o patentování své novinky, asi netušil jak neužitečnou, ba dokonce téměř nebezpečnou, věc vlastně vymyslel. Za vším byl samozřejmě dobrý úmysl, ale takovými, jak je známo, je dlážděna cesta do pekel. Původním cílem bylo zvýšit bezpečnost pro hloupého a nezkušeného uživatele - aby nemohlo dojít k nechtěnému výstřelu ze zbraně s vyjmutým zásobníkem, ale nabitou nábojovou komorou (protože BFU (běžný Franta uživatel) v USA té doby (a bohužel nejen té doby...) považoval zbraň bez zásobníku za jednoznačně vybitou). Nejspíš došlo k několika nehodám a on se rozhodl jim zamezit zavedením zásobníkové pojistky, aby ze zbraně nebylo možno vystřelit bez zasunutého zásobníku. Pokud někdo potřebuje zásobníkovou pojistku, aby poznal, zda je či není zbraň vybitá, pak je chyba někde úplně jinde. V posledních letech se trend instalace tohoto nesmyslného doplňku opět začíná rozmáhat, obzvláště v USA, kde snaha o přepojistkování a vycházení vstříc politickým tlakům přímo bují. A co že je na této pojistce tak špatného? Představte si situaci: jste přepadeni, v souladu se zákonem o nutné obraně tasíte zbraň, ale ve stresu či během potyčky omylem zavadíte o záchyt zásobníku a vypustíte jej na zem. Stále máte náboj v komoře, ale ejhle - zbraň stejně nevystřelí. Nebo jiný příklad z mnohem běžnější praxe: dostřílíte na střelnici, vyjmete zásobník zkontrolujete prázdnou komoru, spustíte závěr... A jak nyní provedete ránu jistoty? (Ano, můžete do zbraně opět nasunout zásobník, provést ránu jistoty, a zase ho vyndat, ale takovýmto způsobem si zakládáte na špatný zvyk, který se vám jednou u jiné zbraně může nehezky vymstít). Podtrženo sečteno, osobně doporučuji se zbraním vybaveným tímto zhola nesmyslným systémem vyhnout velkým obloukem. Pojistku lze samozřejmě odstranit, ale většinou to bývá složitější práce pro zkušeného puškaře, takže nejspíše nic, co byste zvládli doma na koleně.
Zámeček na těle zbraně
Malý zámeček na klíček často najdete na novějších revolverech vyráběných v USA. Jako předchozí pojistka, i tady se jedná o nesmyslnou snahu řešit mechanicky problém, který by měla řešit legislativa a proces vydávání zbrojních průkazů. (Zámeček má zamezit neoprávněné osobě, třeba dětem, vystřelit z nalezené zbraně. Pokud vaše děti najdou doma zbraň, znamená to, že jste něco udělali špatně, protože se k ní v první řadě vůbec dostaly. Pokud u zbraně nepočítáte s jejím použitím v obranné situaci, je jí nejlépe v trezoru a tam už žádný zámeček nepotřebuje. Pokud máte zbraň na ochranu zdraví a života svého a svojí rodiny, je holý nesmysl ji vyřadit z provozu nějakým zámečkem, protože když dojde na nejhorší, nebudete schopni se jí účinně bránit.) Pokud se náhodou na vaší vytoužené zbrani onen zámeček nachází, doporučuji zkontrolovat, že je v poloze "odemčeno", a klíče od něj zahrabat někde hluboko, kde nebude hrozit, že by se nějakým způsobem dostaly do zámečku a zbraň vyřadily z provozu. Pokud tedy v případě přepadení domu nehodláte útočníkovi vyhrožovat tím, že mu rozbijete hlavu nestřelbyschopným revolverem, protože ve stresu z přepadení jste zapomněli, že je bicí mechanismus zbraně uzamčen.
Se špuntovkou na slona a s dělem na komára, aneb něco k rážím
Zajisté jste již zaslechli či alespoň zahlédli nekonečné diskuse o tom, která ráže je ta jediná pravá a jak jsou všechny ostatní nesrovnatelně horší. Diskutující se často ohánějí termíny jako "zastavovací účinek", "kapacita", "průraznost" a podobně. Pojďme se tedy podívat na celou problematiku z různých úhlů pohledu.
Energie střely
Síla, jakou střela bude působit na cíl, je dána její rychlostí a hmotností. Zajisté si ještě z hodin fyziky vzpomenete, že energii pohybujícího se objektu určuje jeho hmotnost násobená kvadrátem jeho rychlosti. Laicky řečeno, čím těžší a rychlejší střela, tím větší "paseku" nejspíš v cíli nadělá. Jenže, ono to není zase tak jednoduché. Kromě energie střely za letu je totiž druhým důležitým faktorem energie, kterou cíli (v našem krajním případě tedy útočníkovi) střela při dopadu předá (a taky za jak dlouho - čím dříve, tím lépe pro vás). Pokud má střela vysokou energii, ale skoro nic cíli nepředá, způsobí nejspíš jen hladký průstřel, který nemusí ve vypjaté situaci útočníka vůbec zastavit.
Typ střely
Právě tvar a složení střely jsou určujícím faktorem pro její chování v cíli. Možná jste už slyšeli o hrůzných šokových střelách s vysokým ranivým účinkem. Novináři, kteří zamlada hltali brakovou dobrodružnou literaturu, pak často přihodí ono zlověstné "dum dum" a senzace je na světě. Přitom se ale na věc můžete podívat i z druhé strany - střela se zvýšeným ranivým účinkem je totiž zároveň střela se sníženou průrazností a její užití tak výrazně snižuje možnost zasažení nezúčastněné osoby (či poškození majetku) poté, co je zasažen cíl. Nedávno to konečně došlo i našim politikům a některé typy těchto střel byly povoleny a plošně zavedeny v řadách Policie ČR. Bohužel, v civilním sektoru situace tak vstřícná logice a rozumnému uvažování není, a proto je na nošení k mání jen několik málo typů těchto střel, které státní zkušebna pro civilní trh "posvětila".
Co si tedy vybrat?
V zásadě je dobré držet se v rozumných mezích, nevybírat si ráži ani příliš slabou, ani tak silnou, že už ji téměř nezvládnete a před každým výstřelem budete strachy zavírat oči. A samozřejmě je tu i ekonomická stránka věci, protože s danou zbraní a ráží potřebujete pravidelně trénovat. Je docela rozdíl mezi tím vystřílet měsíčně kupříkladu 200 nábojů po 4,- Kč a po 20,- korunách od kusu. Pokud zvolíte zbraň v některé z běžně dostupných ráží, rozhodně neprohloupíte. A které že to jsou ty běžné ráže? Inu u pistolí to bude 9mm Browning, 9mm Luger (v Evropě asi nejrozšířenější a nejběžněji užívaná pistolová ráže, z toho tedy plyne i její poměrně příznivá cena), .40 S&W, .45 ACP. U revolverů to budou kupříkladu .38 Spc či .357 Mag. Samozřejmě, že existují i mnohem silnější ráže, jako .44 Mag, .454 Casull, .357 Sig atd., avšak jejich cena a síla výstřelu vás poměrně brzy odradí od jejich užívání. Opačnou stranou spektra bude zase .22 LR, tedy klasické malorážové střelivo. Není pochyb, že s touto ráží je možno někoho usmrtit, ale pro běžné nošení už je přece jen dost slabá a navíc ne úplně spolehlivá. Shlédnete-li nějaké záběry bezpečnostních kamer, může vás překvapit, že mnohdy útočník zasažený i silnější ráží uběhne i několik desítek metrů, než u něj dojde ke kolapsu. Lovci tohle ostatně dobře znají u zvěře. Použití příliš slabé ráže by v takovém případě mohlo být hrubě nedostatečné k zastavení útočící osoby.
A účinky různých ráží?
Jak jsem již uvedl, účinky jsou u běžného pistolového střeliva dány spíše typem použité střely. Samozřejmě jsou mezi účinky na živou hmotu rozdíly, ale ve výsledku nejsou až tak závratné. Někdo preferuje malinko silnější ráži (kupříkladu .45 ACP), jiný zase dává přednost osvědčené 9mm Luger a trochu vyšší kapacitě zásobníků. Volba je opět na vás. Nezapomeňte také, že čím silnější ráže, tím větší a těžší zbraň k ní potřebujete, aby byla rozumně zvladatelná.
Další příslušenství
Před nákupem zbraně je dobré se ujistit, že k ní snadno, nebo alespoň s rozumnou dostupností, seženete další věci, které k ní můžete potřebovat. Pouzdra, zásobníky, případně vylepšení jako např. světlovodná mířidla, pokud po něčem takovém zatoužíte. Není nic smutnějšího, než si koupit zbraň a zjistit, že náhradní zásobník má dodací lhůtu přibližně půl roku a pouzdro určené pro tuto konkrétní zbraň se v podstatě nedělá (a vy musíte vzít zavděk nějakým univerzálním).
Kde si tedy vybrat?
Máte již hrubou představu, prošli jste množství diskusí a odkazů, vybrali jste si několik "kandidátů" a dostali jste se do stadia, kdy je zapotřebí začít zkoušet? Možností máte několik. Jako první se nabízí návštěva dobře vybavené střelnice, kde vaše vybrané kousky mají k zapůjčení. Zaplatíte, zapůjčíte si je na stav, porovnáte, vyzkoušíte si je při střelbě...
Další možností je zapátrat na internetu mezi střelci, kteří danými zbraněmi disponují. V tom vám může výrazně napomoci být členem nějakého sdružení (např. LEX), či alespoň diskusního fóra (kupříkladu Zbraně kvalitně). Sdružení a diskusní skupiny občas pořádají pro své členy různé střelecké srazy, kde se obvykle sejde slušné množství majitelů zbraní i se svými "miláčky" a rádi vám odpoví na vaše dotazy a po domluvě vás nechají zbraň i vyzkoušet. A jelikož se nejedná o prodejce, který se jí snaží zbavit, nýbrž o hrdého majitele, je přece jen snazší věřit tomu, co vám o dané zbrani řekne.
No a poslední typickou možností je samozřejmě návštěva obchodu, kde hodláte zbraň kupovat (pokud jste se tedy rozhodli investovat do nové zbraně).
Nezbývá, než popřát vám mnoho zdaru při výběru a nezapomeňte - zbraň na osobní ochranu není milenka, nemusí být ani hezká ani reprezentativní. Musí mít vysokou užitnou hodnotu, musí být spolehlivá a musí sedět vašim potřebám a proporcím. Je to jen nástroj a jako k nástroji se k ní musíte naučit přistupovat.
Informace o nafocených zbraních (zdroj: web CZUB a Glock US)
CZ 75 Shadow
Délka: 207 mm
Výška: 147 mm
Šířka: 37 mm
Hmotnost (bez nábojů): 1180 g
CZ 75 Compact
Délka: 184 mm
Výška: 128 mm
Šířka: 35 mm
Hmotnost (bez nábojů): 920 g
Glock 42
Délka: 151 mm
Výška: 105 mm
Šířka: 24 mm
Hmotnost (bez nábojů): 390 g
