pondělí 27. března 2017

IWA 2017



IWA 2017


Do svítání zbývá spousta času, ale my
za chvíli vyrážíme
Ve dnech 3. – 6. března se v německém Norimberku konala největší evropská výstava zbraní a všeho souvisejícího – IWA Outdoor Classics. Díky soutěži sdružení LEX a pozvánce od manželů Marcinkových z firmy Alsa Pro jsme se výstavy mohli zúčastnit také. Výstava totiž vzhledem ke svému zaměření není přístupná pro širokou veřejnost, nýbrž pro odborné publikum. Máte-li zájem se zúčastnit a nejste-li oficiálně, jak se říká, "od fochu", nedají se lístky zakoupit. Ale nezoufejte, sdružení LEX každý rok získá jako sponzorský dar několik volných vstupenek s pozvánkou, které je poté možno vyhrát (ať už na MČR LOS, nebo v online soutěžích).

Sportovkyně značky Tangfolio
Pokud přemýšlíte, kolik si s sebou vzít peněz a co vše tam jde sehnat, trochu vás zklamu. Výstava je přísně neprodejní. Ale věřte mi, je tam k vidění tolik krásných věcí, že i kdybyste prodali dům, auto i rodinu, stejně by vám to ve výsledku asi nestačilo.

Ale teď už se pojďme podívat blíže, jak to celé probíhalo.

 

 

Sportovní malořážka Walther. Její pažba je stavitelná v tolika ohledech,
že více než zbraň připomíná něco, co upadlo Alexi Murphymu, známému jako RoboCop

 

Plánování




Revolver Taurus osazený
malým kolimátorem
Začít hledat ubytování asi 2 týdny před odjezdem se ukázalo jako kritické podcenění schopností Norimberku ubytovat takové množství lidí. Všechny hotely a penziony, které se nám podařilo najít a které si za jednu noc neúčtovaly sumy blížící se třetině státního rozpočtu malé rozvojové země, již byly dávno beznadějně obsazené. Možná by se dalo najít něco ve vzdálenějším okolí, ale nakonec převážil dobrodružný duch a po vzoru turistů z bývalé NDR jsme se rozhodli pro nocleh ve vozidle (za jehož půjčení tímto děkuji Ťapince a Egimu).


Při balení je potřeba dát si dobrý pozor na vše, co máte kde poschováváno. Že s sebou člověk do zahraničí neveze palnou zbraň, to je samozřejmé, ale je dobré si zkontrolovat veškeré kapsy (a to i u zavazadla), jestli se někde nezatoulal nějaký náboj. Stejně tak platí v Německu velmi přísná pravidla pro držení nožů a sebeobranných prostředků. Teleskopy, nože, pepřáky, tasery… nic z toho a mnohé další v Německu není legální a tedy je nejlepší vše nechat doma. V batohu se mi tak zůstal smutně krčit malý švýcarský nožík bez pojistky a též multitool, který má taktéž krátkou čepel bez pojistného mechanismu.

Turecká 1911. Nástřik Cerakote a
téměř neznatelné drážky vzadu
na závěru téměř znemořňují její
natažení. V rukavicích nemožné.
TIP: Nosíte-li dnes a denně a chcete-li předejít několikrát za den infarktovým stavům, umístěte si na opasek na místo, kde obvykle máte zbraň, něco jiného (pouzdro s peněženkou, malou lékárničku, svítilnu, telefon… cokoliv, co vám dá pocit, že na opasku něco máte a nebudete tak několikrát za den rozdýchávat šok z domnělé ztráty zbraně).

TIP 2: Je možno si stáhnout do mobilu aplikaci IWA (minimálně pro Android, další platformy netuším). Po synchronizaci je aplikace i offline a může vám výrazně usnadnit orientaci mezi stánky a vystavovateli. Rozhodně mohu doporučit její instalaci.

 

Cesta


Cesta z Brna do Norimberku je velmi příjemná, zvolíte-li vhodný časový úsek pro jízdu po D1. My jsme tak učinili. Vyjeli jsme v brzkých ranních hodinách, Prahu za úsvitu podjeli spodem, minuli Plzeň, překročili státní hranici u Rozvadova a po dálnici dále pokračovali až téměř na místo.
Norimberská "veletržnice" je strategicky umístěná, stojí blízko velkého městského okruhu a dopravní dostupnost je poměrně snadná. Na místě už to samozřejmě bylo o poznání horší, jelikož příjezd před desátou si za cíl kromě nás zvolila asi i polovina ostatních návštěvníků. Ale zase musím kladně ohodnotit poměrně dobrou přehlednost značení. Po asi 15 minutách popojíždění jsme se dostali k parkovacímu domu, bez meškání vykroužili do pátého patra a naprosto v klidu zaparkovali. Patro bylo plné dříve, než jsme si stihli pobrat věci a vyrazit ke vstupu.

Klasika v ráži .50 BMG - Barrett model 99
 
Myslivecký batoh na slovenou
zvěř i s ukázkou použití

Na místě


Mapka výstavy, jak
je zobrazená v IWA
aplikaci na mobilu
U vstupu proběhla rychlá kontrola lístku, za který jsme obdrželi oficiální visačku, a již nám nic nebránilo v procházení hal, kochání se nádherami zbraňového průmyslu a vůbec v užívání si všech těch krásných věcí tam. Jestli jde Valhalla s dobou, musí vypadat takhle nějak, jen asi nemá všechny exempláře upevněné ocelovým lankem, aby se neztrácely.

Haly byly rozděleny poměrně logicky dle nabízeného sortimentu, takže někde bylo k vidění všechno možné taktické vybavení, jinde zase potřeby pro přebíjení, myslivost, outdoor, nože, mačety a vůbec vše, co mělo ostrou čepel, dále terče a terčová zařízení, vzduchovky, větrovky, luky, kuše, airsoft… A samozřejmě tisíce zbraní, optik, montáží a dalších doplňků.
Trocha černopraché nostalgie

Přijeli jsme na dva dny, takže jsme zvolili strategii pomalého postupu po hlavní linii s tím, že za ty dva dny tak akorát vše projdeme. Uvažujete-li o návštěvě, rozhodně berte dva dny jako minimum. Za den je nemožné projít vše (pokud sem tedy nejezdíte každý rok, v tom případě toho zas tolik nového není a víte-li kam jít, dá se návštěva za den stihnout i s cestou).

Sportovní krasavec - brokový automat
firmy Benelli
Kromě výstavy samotné jsou připraveny i prezentační programy, takže my jsme se hned zkraje zašli podívat na předváděčku firmy ESP, se kterou zde byl iniciátor Petice proti regulaci zbraní asebeobranných prostředků ze strany EU, Pavel Černý. Ten nelenil ani zde a rozdával anglickou verzi samolepek odsuzujících populistické kroky EU – Hands off my guns! Několik jsme jich také nafasovali a podařilo se nám přesvědčit pár českých a slovenských vystavovatelů, aby si je na svých stáncích vylepili a dali tak najevo svůj postoj k (dnes již schválenému) bezprecedentnímu omezování práv a svobod ze strany úředníků EK.
 
Páková brokovnice s lištami. Kacířství, nebo modernizace?
Vůbec dost času jsme strávili povídáním s vystavovateli. Jak se rychle ukázalo, slovní spojení Česká republika má v tomto okruhu velmi dobrý zvuk, ráj výrobců a legálních dodavatelů zbraní a střeliva. Doufejme tedy, že to tak zůstane i nadále.
 
Další Barrett - MRAD. Musí být radost tímto střílet.
Eagle Eye - zajímavý koncept dvojího
zvětšení v jedné optice. Možno osadit
předsádkou s noktovizorem.
Den uběhl nezvykle rychle a přišel čas opustit výstaviště. Tady se ukázalo, jak nerozumné bylo vyjet až do pátého patra domu (i když nám nic jiného v podstatě nezbývalo, jinde už bylo plno). Než jsme se dostali z garáží, uběhla dobrá půl hodina, takže plán na druhý den byl jasný – vstát dříve a přijet mezi prvními. Večer jsme strávili na výtečné večeři se zástupci LEXu. Ti nebyli na IWA ani tak okukovat, jako především pracovat – probíhala setkání, jednání, diskuse… a bylo vidět, že dělají, co mohou. Ostatně, právě zásluhou představenstva má LEX slušný zvuk i v zahraničí a stává se vzorem pro cizí organizace podobného zaměření.

Odraz budovy v řece Pegnitz

Nocleh


Večer v Norimberku jsme zakončili několika nealko-pivy a krátkým nočním výletem po okolí. Norimberk vypadá jako poměrně hezké město a část, kde jsme parkovali, byla překvapivě klidná a vlídná. Protože jsme si nebyli jisti, jak je to s možností kempování v Německu, raději jsme zvolili variantu přespání ve vozidle. Po složení zadních sedaček je kombík dost dlouhý i pro vzrostlejší osobu, a ač v noci nemrzlo, nad ránem jsme ocenili možnost lehce si přitopit.
Dvojice optika-kolimátor firmy Leupold.
Všimněte si, že opitka je zrcadlová a
její objektiv je na pravé straně.

Snídaně, horký čaj z ešusu, zabalit, poklidit a rychle zpět na výstaviště. Tentokrát se nám podařilo obsadit parkovací místo v přízemí a hned u výjezdu. Výtečně, večerní odjezd to z třiceti-minutového popojíždění zkrátilo asi na 1 minutu.

Den druhý

Revolverová karabina české firmy
Alfa - Proj

Hned ráno jsme se opět setkali s LEXáky u ranní kávy a dostali jsme na dohled jeden milý mladý pár, který dojel jen na jeden den. Z hostů jsme se tak proměnili v průvodce a snad jsme našemu společnému známému Františkovi nenadělali přílišnou ostudu. Procházeli jsme další stánky, kochali se pohledem i pohmatem, ale došlo i na nějakou tu kritiku. Občas bylo s podivem, že některé kousky vystavovatelé vzali s sebou, protože úpravy a testování by jim rozhodně neuškodily.

Odsuvný závěr pušky Blazer
Zajímavým kulturním poznatkem byly i různé národní modifikace zbraní. Tak kupříkladu větrovky jsou v Německu problém, ale když ta stejná zbraň místo diabolky vystřeluje šíp, který se nasazuje okolo hlavně, je to v pořádku a takovou věc zákon nereguluje. Schválně, zkuste si zadat do Youtube vyhledávače „Arrow Airgun“ a uvidíte sami, jak to funguje. Další důkaz nesmyslnosti regulací.

Další Blazer, tentokrát jednuška.
Tak jako pátek, i sobota utekla neuvěřitelným tempem a nastal čas vydat se k domovu. I cesta zpět byla velice pohodlná a klidná, protože jsme opět jeli na noc. Příjezd tuším kolem druhé hodiny ráno nebyl nejhorší a sliboval slušnou dávku spánku.

Tento výlet stál rozhodně za každou korunu a minutu času. Máte-li možnost jet, rozhodně neváhejte.


Uzkon UNG-12 - brokový automat v bull-pup konstrukci
PS: Na mnohých fotkách zahlédnete prsty na spouštích. Je to proto, že focený v danou chvíli zkoušel chod spouště, a to se, jak jistě naznáte, bez prstu na spoušti provádět zkrátka nedá.