Jak vypadá "zkouška na zbroják"?

Rozhodli jste se udělat si zbrojní průkaz a zajímá vás jak probíhá takzvaná zkouška odborné způsobilosti? Podívejme se na to krok za krokem.


Krok 1. - Přihláška

Střelecký stav na zkušební
střelnici před praktickou
částí zkoušky

V první řadě si musíte podat přihlášku na příslušném útvaru pro zbraně a bezpečnostní materiál PČR. Nezapomeňte na kolek ve správné nominální hodnotě (v tuto chvíli 100,- Kč). V den konání zkoušky se zavčas dostavte na příslušnou střelnici, pozdní příchod může být důvodem pro nepřipuštění ke zkoušce. Budete s sebou potřebovat platný doklad totožnosti, psací potřeby a peníze na uhrazení poplatku za zkoušku (kolik se platí se dozvíte při podání přihlášky, nezapomeňte také na poplatek zkušebnímu komisaři, který činí 300,- korun).

Pokud jste již držitelem zbraně na povolení (a kupříkladu si rozšiřujete skupiny ZP), můžete požádat o skládání praktické části zkoušky s ní. Pokud ne, budete se muset spokojit s tím, co dostanete k dispozici (což je obvykle případ všech žadatelů o první vydání ZP).


Krok 2. - Test, aneb neznalost zákona rozhodně neomlouvá

Zatímco se žadatelé potí
u testu, chystá správce
střelnice zbraně k praktické
části zkoušky

V první řadě vás komisař či přítomný dozor PČR vyzve k identifikaci, jelikož si musí zkontrolovat přítomné přihlášené (proto si s sebou nezapomeňte platný průkaz totožnosti). Poté vám sdělí nějaké základní informace k testu a organizaci zkoušky a pak už se jde na věc. Obdržíte test a na povel můžete začít odpovídat. Věnujte dobrou pozornost správnému způsobu značení odpovědí do odpovědního archu. Taktéž před odevzdáním doporučuji zkontrolovat, že jste kupříkladu nepřeskočili o řádek a nemáte všechny odpovědi posunuté (a tedy špatné). V současné době (tedy v polovině roku 2015) test sestává ze 30 otázek, z čehož 22 otázek pokrývá znalost zákona a předpisů (hodnoceno po 3 bodech), 5 otázek se týká nauky o zbraních a střelivu (hodnoceno po 2 bodech), a poslední 3 otázky prověří vaše znalosti zdravotnického minima a první pomoci (hodnoceno po 1 bodu). Každá otázka má tři možné odpovědi, z nichž je vždy právě jedna správná. Na test je velkorysý časový limit 40 minut. Minimální počet bodů pro úspěšné složení testu závisí na skupinách ZP, o které žádáte. V jednoduchosti lze říci, že čím vyšší míra zodpovědnosti je od budoucího majitele požadována, tím vyššího skóre musí v testu dosáhnout (maximum bodů je 79, minimální nutný počet osciluje mezi 67 a 74 body).

Pokud u testu neuspějete, odcházíte rovnou domů a zkoušku můžete opakovat nejdříve po 3 měsících od posledního neúspěšného pokusu. Pokud se tak stalo, doporučuji si znovu řádně přečíst zákon o zbraních a další příslušné předpisy, a pak procházet testové otázky, dávat si je do souvislostí se zákonem, a vůbec se je snažit pochopit a ne jen naučit. U zkoušky, kterou jsem tento týden navštívil za účelem sepsání tohoto článku, uspělo v teoretické části 9 z 11 přítomných žadatelů.


Krok 3. - Bezpečnost především

Školní náboje: velký pro
brokovnici, menší pro pistoli a
nejmenší pro malorážnou pušku

Pokud u testu uspějete, máte velký kus za sebou. Po testech následuje první část praktické zkoušky, takzvaná bezpečná manipulace. Cílem této části je předvést, že jste schopni odborně a bezpečně provádět základní úkony se zbraněmi, jako jsou kontrola stavu zbraně, nabíjení, vybíjení, základní rozborka a sborka nutná pro běžnou údržbu zbraně, a případně i řešení závady. Na kolika zbraních vás komisař nechá manipulaci předvádět záleží jen na něm, takže i když žádáte "jen" o skupinu E, může si vás klidně prozkoušet i ze znalosti ovládání lovecké brokovnice a opakovací kulovnice.

Základem úspěchu je prst mimo spoušť, dokud se nechystáte střílet, mířit hlavní neustále bezpečným směrem (což na střelnici znamená směrem k dopadové ploše na konci dráhy, ne do zdi, ne do země, ne do stropu! ), zacházet se zbraní jistě a bezpečně. Zbraň není z papíru, takže ji držte jistě a pevně (ale ne zas křečovitě) a buďte si vždy vědomi toho co děláte a proč to děláte. Nikdy před hlaveň nestrkejte ruce ani jiné části těla!

Kdykoliv u zkoušek berete zbraň do ruky, proveďte kontrolu jejího stavu (abyste se přesvědčili o tom, že je vybitá) - vyjměte z ní zásobník, otevřete závěr a zkontrolujte, že je prázdná komora. Následně proveďte takzvanou ránu jistoty (tedy zamířit bezpečným směrem a zmáčknout spoušť, jako byste chtěli vystřelit) - než však začnete zběsile cvakat závěrem a mačkat spoušť, ujistěte se, co přesně pro vás zkoušející vyžaduje. Instrukce od komisaře bývají jasné a stručné.

Vždy se řiďte pokyny komisaře. Když vám kupříkladu řekne, ať předvedete rozborku, zkontrolujte bezpečný stav zbraně a poté ji rozeberte, přičemž hlaveň musí celou dobu mířit do dopadiště. Dojde-li k nějaké závadě, ohlašte to komisaři a on vám dá další instrukce (obvykle něco jako "odstaňte závadu", takže není na škodu seznámit se předem i se základními druhy závad, které vás mohou potkat).

U zkoušky z bezpečné manipulace budete mít též k dispozici školní náboje. To jsou inertní (bez jakékoliv výmetné a zápalné slože) náboje k bezpečnému nacvičování manipulace, nabíjení a vybíjení. Jejich použití je opět podmíněno pokynem komisaře. Pokud vám při vybíjení, nebo i jen neopatrné manipulaci náboj spadne na zem, pohlídejte si především co děláte se zbraní. Již nejeden horlivec si při snaze chytit padající náboj zajistil brzký odchod domů, když při tom hlavní zamířil jinam než do bezpečného směru. Nejprve zbraň bezpečně a ve střelby neschopném stavu odložte a pak se starejte o to, co kde spadlo.

Nebuďte taktéž překvapeni, položí-li vám komisař nějakou doplňující otázku z oboru nauky o zbraních (například se může zeptat na pojmenování jednotlivých částí zbraně, kterou jste právě rozebrali).

A poslední zlaté pravidlo - když si nejste jisti, zda jste rozuměli správně instrukcím, či máte nějaký problém, zeptejte se komisaře, komunikujte. Komisař hodnotí vaši schopnost bezpečně manipulovat se zbraní, manipulace by měla být samostatná, ale je lepší se zeptat na nějakou drobnost, než zbytečně porušit nějakou bezpečnostní zásadu.


Krok 4. - Střelba

Podle mnohých je poslední část praktické zkoušky již jen takovou třešničkou na dortu a jednoduchým zakončením celé zkoušky. Stále však myslete na pravidla bezpečnosti, protože ta vás budou nejspíše provázet celým zbytkem života. Střelba z krátké zbraně probíhá na 10 - 15 metrů (v závislosti na skupině ZP), z dlouhých (kulové i brokové) se střílí na 25 metrů. Kolik zásahů musí být v terči je opět závislé na skupině ZP, o kterou si žádáte a detailně to popisuje příslušný zákon. Nabíjení a střelbu opět provádíte na pokyn komisaře a jako vždy nezapomeňte pokaždé, když berete zbraň do ruky, zkontrolovat její stav.

Terče na které se střílí jsou opět určené zákonem a oba naráz si můžete prohlédnout na této fotografii (na velký se střílí z krátké zbraně, na malý z dlouhých - velký zde sloužil pouze jako podkladový):

Šipky označují zásahy dlouhou malorážní zbraní, zásahy brokovnicí označovat myslím netřeba (jak vidno z obrázku, obvykle stačí alespoň trochu rozumně zamířit na terč a shluk broků už udělá své).

Podle předpisu máte mít z každé kulové zbraně tři zkušební výstřely a z brokové jeden, ale v praxi se tohoto pravidla příliš nevyužívá, aby se ušetřil čas. Obvykle vás tak komisař nechá rovnou střílet "na ostro", ale když se napoprvé nepovede a vy nemáte v terči dostatek zásahů k úspěšnému složení zkoušky, prohlásí se tato první střelba za zkušební a vy tak máte ještě druhou šanci.

Pokud by se vám náhodou nezadařilo v praktické části zkoušky, máte nárok ji jednou, nejdříve 15 dní po a nejpozději do dvou měsíců od neúspěšného pokusu, opakovat (bez nutnosti opakovat úspěšně složenou teoretickou část).

Za úspěšně složenou zkoušku obdržíte
vysvědčení skoro jako ve škole

Pokud se vám vše povede jak má, obdržíte osvědčení o složení zkoušky odborné způsobilosti, jehož platnost je 12 měsíců. Pak už stačí jen zajít si k lékaři pro lékařské potvrzení (případně i na další lékařská vyšetření, bude-li to váš lékař vyžadovat) a směle si můžete zajít zažádat o vydání ZP (připomínám opětovnou nutnost zakoupení kolků ve správné hodnotě, platí se 700,- Kč za každou skupinu).

Takže vám přeji hodně zdaru u zkoušek a nezapomeňte, že tím vše nekončí, nýbrž teprve začíná.

Spoustu užitečných informací a odkazů naleznete též na webu zbrojniprukazy.cz.


Závěrem bych chtěl poděkovat majiteli střelnice a sportovního centra ProLife Fitness, panu Mgr. Šimákovi, za vstřícný přístup a možnost účastnit se zkoušky tam, kde to nerušilo.

Fotografie přímo od zkoušek nejsou, jelikož přítomnost další osoby by mohla ovlivnit objektivnost zkoušky (zvýšená nervozita uchazečů, rušení focením apod.), což je zcela pochopitelné.

Gratuluji všem úspěšným uchazečům a těm neúspěšným přeji příště více zdaru.